1.den/6.7.2025
Sešli sme se na letišti v 8:00. Společně jsme šli k odbavení a poté si dali kafe a čekali u gatu na let do Barcelony. V Barceloně jsme byli kolem 14:00 a za dvě a půl hodiny letěli už do Sevilly. Na letišti v Seville už na nás čekal náš odvoz na ubytování. Tam nás uvítal náš spolubydlící Ahmet z Německa, který je tu už dva týdny. Díky tomu nás vzal na večeři do Taco Bell a procházku večerní Sevillou. E., E., V., J.
2. den/7.7.2025
Po společné snídani jsme měli schůzku v Carlos V s Melanie, která nám vše vysvětlila a poté zavolala kolegyni, která Ellen s Valčou odvedla do místní školky a Elis s Jirkou do centra fyzioterapie. Po této prohlídce jsme šli nakoupit a udělali si první společný oběd. Po odpočinku jsme jeli metrem na stanici Nervión. Prošli jsme se k fotbalovému stadionu a cestou zpátky na ubytování jsme využili místní koloběžky. Zítra nás čeká první pracovní den. E., E., V., J.
3. den/ 8.7.2025
Maséři
Hned začátek našeho prvního dne se nevyvedl. Zaspali jsme a museli jsme spěchat na metro a do našeho zařízení. Díky bohu ale španělé nespěchají, proto jsme nepřišli pozdě my, ale ještě jsme i čekali. První de byl zaučující, ukázali nám jaké přístroje tam mají, jak fungují a tak dále. Po zaškolení jsme ihned sami prováděli ultrazvuk a elektroterapii.
PMP
Ve školce začínáme až v deset hodin, proto jsme si narozdíl od masérů přispali. U mladších dětí (1 rok), kam šla ráno Ellen, začal celodenní koloběh přebalování, krmení, utěšování a uspávání. U starších dětí, kde byla Valča, probíhaly spontánní činnosti. Nejvíce nás na celém dni překvapila hygiena především u stolování.
Odpoledne jsme se sešli na ubytování kolem půl čtvrté hodiny a domluvili se i s Ahmedem, že půjdeme na prohlídku paláce Alcázar od 18:30. Ten byl opravdu krásný, ale prohlídkou jsme strávili spoustu času, proto jsme po ní jeli do našeho nového “domů.” E., E., V., J.
4. den/ 9.7.2025
Maséři
Středa nezačala pro nás maséry nejlépe. Nezvonil nám budík a zaspali jsme. Na naše zařízení jsme dorazili asi s 30 minutovým zpožděním, vysvětlili to, ale vše bylo v pořádku jelikož španělé jsou pohodáři. Převlékli jsme se a ihned jsme šli pracovat. Opět ultrazvuky a elektroléčba, ale dnes poprvé jsme mohli ukázat i naše masérské dovednosti, zatím jen na zaměstnancích. Ve dvě hodiny jsme mohli odejít, šli jsme nakoupit a udělat oběd i pro holky, které přichází o hodinu později.
PMP
Dnes jsme šly obě dbe hned ráno k starším dětem. Po svačině, kterou mají děti z domova, následovala výtvarná činnost. Děti pipetou nasály barvu anechaly ji rozpustit v obrázku vytvořeném ze soli. Dále probíhala spousta spontánních činností jako každý den a po obědě sme se přesunuly k mladším dětem na odpolední uspávání.
Po praxích jsme se naobědvali a vydali se na procházku Sevillou. K večeři jsme si udělali obložený talíř, pustili si film a odpočívali, protože jsme byli unavení. E., E., V., J.
5. den/ 10.7.2025
Maséři
Ve čtvrtek jsme si už dali pozor na budík a nastavili jsme projistotu dva. Naštěstí jsme už nezaspali a přišli včas. Jako obvykle jsme se převlékli a dali se rovnou do práce. Ve čtvrtek jsme už masírovali i pár pacientů. jedna z nich je velmi hodná a přinesla zaměstnancům španělské churros. Dali ochutnat i nám a málem to dopadlo tak, že jsme všechny snědli. tato pani se nás snažila i naučit španělské slova a věty, ale jediné co jsme si zapamatovali je ‘mam hlad’.
PMP
Ve školce je každý den velmi podobný a dnešek probíhal stejně jako včerejší den. Narozdíl od školek u nás zde mají děti více času na spontánní hru a méně řízené činnosti. Paní učitelka vždy vysype na zem krabici s jedním typem hraček (zvířata, dopravní prostředky, kostky, panenky atd.) a s tím si hrají všechny děti. Dopoledne jsme strávily opět u starších dětí a po obědě se přesunuly na přebalování a uspávání těch mladších.
Po návratu domů jsme si chvíli odpočinuli, protože v Seville je nejvyšší teplota mezi třetí a šestou hodinou a být venku se moc nedá. Místo večeře jsme si zašli na místní churros, poseděli u řeky a najednou bylo po desáté večer. Na cestu domů jsme si vzali místní koloběžky, které se tu staly naším nejoblíbenějším dopravním prostředkem. E., E., V., J.
6. den/ 11.7.2025
Maséři
V patek ráno jsme byli chytřejší než předešlé dny a dali jsme si rychlou snídani v podobě cereálií. Je to kratší den než ostatní, jelikož naše pracoviště má od 9:00 do 13:00. O to více pacientů tu bylo a o to větší “zmatek” tu byl. Tento první týden byl pro nás náročný jak fyzicky, tak psychicky. Potkáte tu totiž spoustu španělů, kterým řeknete, že neumíte španělsky a oni stejně na vás mluví dal a pak si stěžuji, ze jim neodpovídáte. Byl to náročný první týden, ale už přichází víkend a zasloužený odpočinek.
PMP
Naše ráno začíná přivítáním se s dětmi, svačinou a poté si děti hrají. Dnešní výtvarnou činností bylo ťupkování velkého obrazu pomocí tempery a nafouknutého balonku. Paní učitelka u starších dětí si všechny činnosti a děti u her fotí nebo natáčí pro jejich rodiče. Po obědě dnes děi koukaly na pohádku na tabletu a zpívaly dětské písničky, které již začínáme znát nazpaměť.
Cestou domů jsme nakoupili, uvařili a uklidili, co bylo potřeba. Načerpali jsme síly a pak už si vyrazili užít noční život v Seville, který rozhodně stojí za to. E., E., V., J
9. den/ 14.7.2025
Maséři
Pondělí bylo po víkendu lehce náročné, jelikož jsme byli unaveni. Na našem pracovišti ale na nás už čekali naši pacienti a zaměstnanci, kteří nám tady velmi pomáhají a jsou velmi milí. Jako každý jiný den jsme dělali ultrazvuk a elektroterapii. Teď je pro nás ale už o kousíček lepší jazyková bariéra. Jirka se domluví lépe než Elis, ale ta aspoň pochytila jak se jmenuji části těla a zbytek vždy domlouvá jirka. Už více masírujeme, ale dozvídáme se hodne i o Seville a Španělsku od pacientů.
PMP
Začal nám nový týden a s ním nové poznatky ze školky. Průběh dne je stá stejný, děti jsou zvyklé na daný režim. Jazyková bariéra již opadla a s dětmi si rozumíme, jsou velmi kontaktní a chtějí si s námi hrát a povídat. Anglicky umí ze všech učitelek pouze jedna ,ale když něo nevíme, máme překladač a učíme se tak i nová slova. Nejčastěji používaná ve školce jsou: Silencio (potichu), sentarse (sedni si) a u oběda poté přichází Una cuchara por favor (dej si ještě jednu lžíci prosím).
Na večer jsme se šli zase projít a sednout si k řece. E., E., V., J.
10. den/ 15.7.2025
Maséři
Úterý byl den jako každý jiný. Už jsme mnohem více zběhlí v tom, co tady mame dělat a už i víme, který pacient má jakou proceduru, na jakou část těla atd. Dokonce umíme španělsky i části těla, takže už se lépe s pacienty i domluvíme. Tento den byl ale klidnější než ostatní, nebylo tolik práce, takže to ani tolik neubíhalo. Ale díky tomu, jsme si povídali se zaměstnanci a dozvěděli jsme se spoustu informací o Seville a spoustu tipů.
PMP
Denní režim: spontánní hra, svačina, spontánní hra, výtvarná činnost, spontánní hra, oběd, dětské písničky a spánek dnes doplnilo také dechové cvičení u kterého seděly děti v kruhu, a poté taneček s prvky flamenca “olé” Valča dnes byla celý den u mladších dětí, a tak si flamenco užila pouze Ellen. Po obědě nastalo opět nekonečné uspávání a ve tři hodiny odcházíme zpět domů
E., E., V., J.
11. Den/ 16.7.2025
Maséři
Ve středu byl na praxi jen Jirka, jelikož Elis byla nemocná. Zase dělal ultrazvuky, elektroterapii. Jirkova španělština se už velmi zlepšuje takže si s pacienty i v rámci možností popovídá což oni uvítají. Někteří u radí jak správně vyslovovat, formulovat atd.
PMP
Dnes jsme se prohodily a tak na Valču čekalo haní si se staršími dětmi a na Ellen přebalování, uspávání a krmení. Stále je pro nás největším šokem hygiena. Děti si nemyjí ruce, v průběhu dne jim je pouze paní učitelka očistí vlhčeným ubrouskem. U starších dětí je jeden záchod přím u třídy dveře jsou neustále otevřené, a tak se klidně může stát, že jsou najednou na záchodě čtyři děti, které na sebe čekají a pozorují. Co se týče stolování, není to o moc lepší, naše standardy ohledně čistých stolů, příborů atd. zde opravdu naplněné nejsou.
E., E., V., J.
12. Den/ 17.7.2025
Maséři
Dnes už byli na praxi oba dva. Elis nebylo o moc lépe, ale raději na praxi šla. Nedělo se prakticky nic nového, přišli zase v devět do zařízení, převlékli se a šli pracovat. Opět jsme masírovali, dělali ultrazvuk a elektroléčbu. Poznali jsme zde ale i nové procedury jak je například radar. Jinak se ale fyzioterapie a rehabilitace ve Španělsku moc neliší od té naši.
PMP
Ellen byla ve školce u starších dětí, které měly dnes za hlavní řízenou činnost senzomotorickou aktivitu – lavor s vodou, látky citronů, kelímky, brčka, drinky atd. Po obědě a následném úklidu jsem se opět přesunula k miminkům na uspávání. Ve školce není stálou zaměstnankyní uklízečka a nepořádek po obědě tak uklízí sama paní učitelka, mezitím si děti mohou hrát pouze v roh třídy, než otře stoly, zamete a vytře. A děti s jídlem nepořádek rozhodně udělat umí, to nám dokazují každý den. Nicméně není se čemu divit když například ovoce dostávají do ruky/na stůl, bez talířku.
E., E., V., J.
13. Den/ 18.7.2025
Maséři
Už zase tu byl pate. Takže nejkratší den. Tento den byl ale jiny v tom, že se přálo zaměstnanci Franovi k narozeninám. Zaměstnanci mu koupili buchtu, churros a zpívalo se mu. Bylo to opravdu hezké. Samozřejmě jsme normálně pracovali neoslavovalo se jen. Ale churros byly příjemné rozptýlení. Ultrazvuky a elektroterapie nás neminuly, ale tím, že se v patek konci v jednu, tak nám to uteklo.
PMP
Ve školce se dnes nic nového nedělo a tak vám povyprávíme zbytek zajímavostí ohledně stolování starších dětí. U oběda mají děti bryndák (stejně už jsou většinou zamazané ze svačiny, u které ho nedostávají), někteří bryndák u oběda nemají a nedostanou ho, ani pokud jiné dítě chybí a jeho bryndák je volný. Děti jedí většinu samy, ale jelikož by se z oběda stala i večeře, paní učitelka je dokrmuje. Obecně se dětem jíst moc nechce a někdy jsou na naše poměry do jídla až nuceni. Oběd je vždy rozdělen na tři části. Prvním chodem bývá zeleninová směs, těstoviny atd, ale chod neobsahuje maso. Druhým chodem je naopak právě pouze maso servírované přímo na stůl. Třetí chodem je ovoce eko jogurt, to se každý den střídá. Děti na sebe nečekají, chody dostávají individuálně, když dojí a po ovoci kdy jim paní učitelka otře ruce vlhčeným ubrouskem si mohou jít hrát.
E., E., V., J.
16. den/21.7.2025
Maséři
Dnes byla na praxích sama Elis. Opět přišla v devět, šla se převléknout a rovnou se dala do práce. Tím, že tam byla sama, tak jí to celkem utíkalo, jelikož dělala každého pacienta. Tento den začali chodit i noví pacienti, kteří tu ještě nebyli. Ti museli i přijít na to, ze jim moc nerozumí. Společně ale se dorozuměli a Elis jim mohla provést proceduru, která jim byla předepsaná. Než se stihla Elis otočit, tak zjistila, ze už může jít domů.
PMP
Ellen nebylo od víkendu dobře a tak ji dnes čekal „výlet“ k lékaři. Není překvapením, že Španělé mají na vše čas i v nemocnici a tak ji čekalo tříhodinové čekání v čekárně a zhruba pět minut v ordinaci. Dostala léky na předpis a po sprintu do lékárny (siesta se týká i jich) se mohla konečně vrátit domů a zahájit léčbu. Valča tak byla dnes ve školce sama u starších dětí, když bylo potřeba, přesunula se k mladším dětem na uspávání.
E., E., V., J.
17. den/22.7.2025
Nemoc nás bohužel skolila tak nějak všechny a na praxe se dnes vydal jen Jirka. Valča s Elis byly také u lékaře, aby měli potřebné papíry – zprávu od lékaře pro instituci Carlos V., z důvodu absence na praxích. Čekají nás poslední dny, tak doufáme, že se brzy vyležíme a stihneme se na praxích ještě rozloučit. Doma tak probíhá filmový a pohádkový maraton 🙂
E., E., V., J.
18. den/ 23.7.2025
Dnes už nám začíná být lépe, a tak dáváme info na naše pracoviště, že zítra je náš poslední den a všichni dorazíme. Jen dnes ještě nechceme nakazit ani děti ani pacienty a tak je na pracovišti jen Jirka, který se drží zdravý. Odpoledne se vydáváme na kratší procházku naší čtvrtí a na nákup. Zítra nás čeká vstávání na poslední den praxí a tak jdeme brzy spát.
E., E., V., J.
19. Den/ 24.7.2025
Maséři ráno vyrážejí na své pracoviště opět dřív a holky do školky vyráží o hodinu později také. Dnes nás čekal poslední den na pracovištích a to znamená jediné – loučení. Poslední ultrazvuky, poslední uspávání a poslední „adios,“ po kterém si všichni najednou uvědomujeme, že nám tohle naše španělské dobrodružství končí a my se brzy vrátíme do upršeného Česka. Večer vyrážíme opět na procházku a na večeři.
E., E., V., J.
20. den/25.7.2025
Poslední den našeho pobytu je tu. V poledne máme schůzku s Melanií v Carlos V. a tak dopoledne pomalu ale jistě začínáme balit. Na schůzce hodnotíme celý průběh našeho pobytu a praxí, a také dostáváme certifikát o absolvování programu Erasmus. Ještě závěrečné foto a my se vracíme na ubytování, které začíná vypadat jako po výbuchu, abychom vše zabalili a uklidili. Začínáme také hodnotit celé naše tři týdny a vzpomínat, co vše jsme spolu zažili, a jaká přátelství vznikla. Poslední společná večeře a zítra brzy ráno vyrážíme domů.
E., E., V., J.
V sobotu ráno voláme uber, zabouchneme za sebou dveře a cestou na letiště už víme, že se nám domů rozhodně nechce. Těšíme se na naše rodiny a náš zaběhlý život, zároveň ale opouštíme Sevillu, která se na chvíli naším druhým domovem stala. Za tři týdny jsme toho společně zažili spoustu a odvážíme si zážitky, kterým se ještě dlouho budeme smát.
PS: Ani zpáteční cesta nemohla být jen tak, a tak z Madridu do Prahy Elis a Jirkovi nepřiletěly kufry. Naštěstí se k nim brzy dostaly, a my tak můžeme říct Muchas gracias, Adios. Ellen, Elis, Valča, Jirka.
