1. den

12.5. 2024 začala výprava za dobrodružstvím ale zároveň i velkou zodpovědností. Jedna z našich prvních překážek bylo zpoždění letu. Viky svůj první let zvládla statečně i přes velké bolesti ucha. Pro Páju a Nici prvním překvápkem bylo jejich ubytování, kde měly být samy, ale záhadně tam už pobývali dva hoši německého původu. Později se ukázalo ještě pár nedorozumění, ale o tom to tady není. Tak zatím dobrou. zítra.

2. den

13.5. 2024 – 9:00 budíček, hola, hola škola volá! Vyrážíme do Escuela de Idiomas Carlos V Sevilla. Po cestě jsme si koupily vodu a snídani. Na místě jsme dostaly základní informace a hurá na svá pracoviště, ale jen na obhlídku. Poznaly jsme své spolupracovníky, prostory školek a fyzioterapeutické centrum. Po potvrzení všech okolností týkajících se naší stáže jsme vyrazily na oběd. Druhý den převážně obnášel vybalování, nákup potravin, pitné vody a seznamování se s našimi spolubydlícími.

3. den

14.5. 2024 – první pracovní den. Každý se na svá pracoviště dostal v předem uvedený čas. Pája i Nici pocítily na vlastní kůži. co vše je jiné než u nás. Dětem je od 3měsíců do 3 let, což znamená, přebalování, utírání rýmy a neustálý dozor. První den nás celkem vyčerpal, jelikož byl plný křiku. Naše první poznatky jsou: 1. jazyková bariéra v komunikaci. Naše práce nemůže být 100%, když si navzájem s dětmi nerozumíme. 2. zapisuje se úplně vše – čůrání, kakání, jestli spaly, co jedly a kolik toho snědly, zda si přinesly snídani, v kolik přišly a odešly. 3. děti nechodí spát, jestli usnou, tak se to zapíše ale jinak nemají určenou dobu pro spánek. 4. přezůvky zde neexistují, děti chodí na boso nebo zůstávají v botech na ven, to samé i zaměstnanci. 5. děti musíte krmit i když některé by to už zvládly samy.

Poté co jsme dorazily domů jsme takzvaně odpadly. Po probuzení a pořádné večeři jsme se vydaly na večerní procházku do místního parku.

4. den

15.5. 2024 – na našich pracovištích si pomalu začínáme zvykat. S dětmi si více hrajeme a už si na nás více zvykají. Dnes je ve Španělsku festival El Rocío. Je to něco jako oslava jejich bohyně, takže na sebe lidé vezmou tradiční šaty, dají si květinu do vlasů a jdou do ulic. Dělá se taky průvod, který zahrnuje prohlídku kočárů, frontu muzikantů a žen v krásných šatech. Všude je muzika, lidé zpívají a v ulicích je zkrátka živo. Po konci naší směny jsme šly do centra Sevilly a byly jsme na mnoha krásných místech, která jsou známá jak u turistů, tak u místních lidí. Byly jsme se podívat  indickém archivu, kde byly různé historické památky a krásné budovy. Po procházce archivu jsme šly do místního obchodu s oříšky, kde jsme si nakoupily různé pochutiny. Poté jsme se vrátily na pokoj, udělaly si rychlou večeři a šly spát – příprava na další den :).

5. den

16.5. 2024 – tento den byl poněkud nezáživný. Využily jsme ho k odpočinku a načerpání sil. Po dalším klasickém dnu ve školce plným starání se o děti, hraní si s nimi a dohlížení na ně jsme dorazily domů a neměly jsme sílu na to dělat něco jiného. Dorazily jsme domů a rozhodly jsme se, že si uvaříme něco dobrého. Rozhodly jsme se pro těstoviny s rajčatovou omáčkou a bazalkou. Po uvaření jídla jsme ho celé snědly a potom si daly šlofíka. Abych specifikovala – 3 hodinového. Byl to pro nás opravdu náročný den, který jsme zakončily záživnou konverzací s našimi spolubydlícími. Po takovém zmatku jsme zjistily, že není vůbec špatné mít spolubydlící. Sdílíme spolu různé zážitky z našich životů a rozdíly v našich zemích. 

6. den

17.5.2024 – jupí pátek, poslední den práce v tomto týdnu. Ve školkách nás navštívilo divadlo a paní hudebnice. V  Nici školce si paní učitelky udělaly stínové divadlo po svém. Bylo plné hudby, tance a relaxace. K Páje do školky přijela paní hudebnice. S dětmi jsme zpívali a tancovali. Paní hudebnice měla skvělé techniky, které zaujaly i neposedné děti. Na dnešním menu byla čínská polívka s příchutí kari a chleba ve váju. Rozhodly jsme se, že je pátek a rozhodně nezůstaneme doma. Připravit se a hurá prozkoumat okolí. Po krátké procházce jsme nakonec usedly v místní podniku, kde jsme si daly dobrou večeři a společně jsme se sblížily.

7. den

18.5.2024 – dnes byl den určený pro prozkoumávání okolí a obdivování místních staveb. Plaza de España byla naše destinace. Toto je historické centrum plné krásných budov, fontán a lodiček, po kterých můžete plout okolo areálu. My jsme si prošly celý areál od začátku až ke konci. Nejvíce se nám líbila obrovská fontána uprostřed centra, která nás v těchto vedrech zároveň i lehce osvěžovala. Celý areál jsme procházely pomalu, vše jsme si fotily a zkrátka si užívaly nádhery tohoto místa. Poté jsme ještě prozkoumaly areál tohoto místa, který byl plný kaváren, parků a různých podniků. Cestou zpět jsme se rozhodly, že nepůjdeme pěšky, ale trochu se projedeme. Vzaly jsme si místní koloběžky a cesta zpět byla tím pádem o dost rychlejší. Po cestě tam jsme také objevily spoustu míst, která si myslíme, že stojí za prozkoumání. Po cestě zpět jsme se rozhodly, že naše prozkoumávání ještě nekončí. S našimi spolubydlícími jsme se vydali na pozdní večeři. Vyjeli jsme trochu dál od našeho apartmánu, ale stejně jsme skončili u pizzy. Po velké večeři a povídání si o našich dnech jsme se všichni vydali zpátky domů. Tento den nás poněkud unavil a tak jsme zalehly do našich postelí velice brzy. Po tomto dnu jsme se sblížily jak spolu, tak i s našimi spolubydlícími. Postupně bouráme naší jazykovou bariéru a mluvení s nimi je více přirozené. 

8. den

19.5.2024 – den načerpávání sil. Dnes jsme si udělaly odpočinkový den, který začal nákupem v obchodě s potravinami. Po prozkoumání města jsme ale zjistily, že v neděli nejsou skoro žádné supermarkety otevřené. Tedy byly otevřené, ale dopoledne. Cca 30 minut jsme bloudily po centru města a hledaly jakýkoliv otevřený supermarket. Poté jsme našly obchod na rohu nějaké náhodné ulice. Po vstupu do obchodu jsme zjistily, že jediné jídlo, které si můžeme udělat jsou hranolky :). Tak se také stalo. Udělaly jsme generální úklid společně s praním. Poté jsme se rozhodly, že si s našimi spolubydlícími zahrajeme nějakou hru. Rozhodli jsme se pro město, jméno, zvíře, věc v angličtině. Což byla veliká  zábava. Tím opět rozvíjíme naše komunikační schopnosti v cizím jazyce a stydlivost pomalu mizí. Pak se našel čas na dodělání našich povinností, co se týče školy. Večer jsme zakončily zhlédnutím filmu a lehkou večeří.

9. den

20.5.2024 – Pondělí hurá zpět do školky. Nici není dobře tak po 10:00h odchází domu. Pája prožila obvyklý den v MŠ, svačinka, spontánní hraní, také jednoduchá řízená činnost (Pojmenovávali jsme domácí zvířata a jaký vydávají zvuk. Následně jsme lepili vatové kuličky na obrázek králíka.) Samozřejmě nesmí chybět básničky s pohyby, tanečky či říkadla. A čeká nás obídek. Každé dítě sedí ve své sedačce, někteří jsou připoutaní někteří ne. A nás čeká krmení. Po obědě už děti mají jen volnou hru, mohou koukat na pohádky a využívat prostor a hračky v  MŠ. Poté co Pája přišla domů, udělaly jsme si oběd a ulehly jsme obě, jelikož ani jedné z nás nebylo dobře.

10. den, 11.den a 12. den

21.5.2024 – 23.5.2024 – Skolila nás nemoc, tyto tři dny jsme byly doma. Načerpávaly jsme sílu abychom co nejdříve mohly zase fungovat. Naše dny vypadaly takto: snídaně – odpočinek (filmy, pohádky, seriály) – oběd – spánek – večeře – spánek. 

13. den

24.5.2024 – Pája ještě zůstává doma, aby to ještě vyležela a nerozjelo se jí to ještě víc. Nici už se vrací do školky. Jelikož to bylo po dlouhé době, co jsem byla ve školce, tak jsem si pro děti chtěla něco připravit. Děti jsem ráno naučila říkanku pásla ovečky společně s pohyby. Poté jsem si připravila aktivitu, kterou doděláme v pondělí. Celý den potom probíhal tak nějak jako vždy. S dětmi jsem si průběžně hrála a prováděla pečovatelskou činnost, která byla potřeba. Když jsem se vrátila domů, udělala jsem pro nás oběd jelikož Pája byla stále nemocná. Pak jsme jen odpočívaly a koukaly se na film. 

14. den

25. 5. 2024 – Vstaly jsme okolo 10 hodiny, abychom měly čas se připravit na dnešní den plný prozkoumávání. Naši spolubydlící domluvili prohlídku města s jejich kamarádem, který je bývalý tour guide. Celou Sevillu jsme si prošli. Od Setas de Sevilla po Plaza de Toros de Sevilla. Setas de Sevilla je velký komplex/stavba ze dřeva, na kterou můžete vstoupit. Plaza de Toros de Sevilla je muzeum + býčí zápasy. Muzem jsme si prošli a poté se podívali i na to, kde zápasy probíhají. Navštívili jsme také Golden tower, kde se v historii uchovávaly lodě, ale teď se používá částečně jako muzeum a částečně jako rozhledna. Den jsme zakončili tradičním španělským jídlem Paella. Po tomto dni plném prozkoumávání, kupování suvenýrů a obdivování španělské kultury jsme ulehly.

15. den

26. 5. 2024 – Dnes jsme se byly podívat v místním parku, jelikož jsme nic lepšího neměly na práci. Po krátké procházce jsme si udělaly rychlé jídlo a den tak nějak strávily v klidu a doděláváním školy. Po dni stráveném psaním a povídání si jsme si uvědomily, že je dnes finále v hokeji. Tak jsme i přesto že jsme v cizině musely koukat. Vzaly jsme si nějaké dobré pití, dobroty a fandily jsme. Divím se, že si někdo ze sousedů nestěžoval na hluk, jelikož jsme fandily hodně intenzivně. Po naší výhře jsme se radovaly, slavily a potom šly spát.

16. den

27. 5. 2024 – Poslední týden začíná. 9:30 každá na svých pracovištích. Pája dnes s dětmi pracovala se šablonou a barvou, kterou děti nanášely houbičkou. Také Pája ráno vyráběla maňásky, se kterýma jsme později pracovali. Na básničku, která byla o myši která se schovala za knoflík a chlapec Martín jí našel. A jak jinak, celý den byl doprovázen básničkami a hudbou. Dnes jsem se rozhodla dětem pustit české písničky a společně jsme na ně tancovaly (npř. Já jsem chňapík maličký krokodýl, Hlava, ramena, kolena, palce apod.) Nici dnes s dětmi zkoušela dělat taneček/říkanku hlava, ramena, kolena palce – v češtině i angličtině. Děti to bavilo a šlo vidět, že to chytlo jejich pozornost. Poté jsem s dětmi vyráběla strom z rukou. V pátek jsem si namalovala na velké plátno kmen, poté v pondělí dala různé barvy na paletku kam děti namáčely ruku a dávaly obtisky rukou podél větví. Poté den probíhal jako každý jiný s tím, že děti dnes zaujaly míče, takže jsme si celý den kopali. Po příchodu domu Pája uvařila, pak už jsme jen odpočívaly a dodělávaly nějaké povinnosti.

17. den

28. 5. 2024 – Náš předposlední den ve školce! Pomalu se připravujeme na odchod, nabíráme poslední zkušenosti a loučíme se s městem. Nici ve školce měla klidný den, ale bylo pořádné vedro. Ve školce jsme si udělali pohodovější den plný tance. Po příchodu ze školky jsme se rozhodly, že využijeme poslední dny v Seville a půjdeme do centra. V centru jsme si zakoupily lístky na Setas de Sevilla – velice známá turistická atrakce v Seville. Místní jí říkají houba, protože má takový specifický tvar. Po vyčkání fronty a zakoupení lístků jsme ještě šly dokoupit suvenýry a něco pro sebe. Navštívily jsme různé obchody, které jsme dříve viděly, ale neměly čas tam zajít. Když jsme šly zpět, všechny obchody měly ve výloze znaky a figury jejich náboženství. Ulice byly zaplněné lidmi a jen tak tak jsme se dostaly přes tento velký dav. Když jsme dorazily domů, padly jsme únavou a šly jsme spát.

18. den

29. 5. 2024 – poslední den na našich pracovištích. Pája připravila společně se svojí náhradní paní učitelkou dopolední program, který už připravovaly dny předtím. Podmořský svět – děti měly možnost nahlédnout do podmořského světa, a to tím, že procházeli pod stoly, které byly vyzdobeny jako podmořský svět. Děti tam mohli vidět různé ryby, chobotnice a hvězdice. Také nemohla chybět pláž, která byla udělaná na stole, kde byl písek, mušle a také kraby. Ve 13:00 nastalo loučení, dostala jsem potřebné dokumenty, rozloučila jsem se s dětmi a pracovníky a šla jsem do Escuela de Idiomas Carlos V Sevilla, kde jsme se všichni sešly. Dostaly jsme potřebné informace a dokumenty, zhodnotily jsme náš pobyt a rozloučily se. Na večer jsme vyrazily do města, prošly jsme snad celé centrum. Také nesměla chybět návštěva Metropol Parsol, kde jsme byly na západ slunce, bylo to nádherné. Doporučujeme si koupit lístky den předem, tak jako jsme to udělaly my, jelikož se nám 2x poštěstilo že nebyla místa. Večer jsme zakončily pozdním ochutnáváním tapas a mohli jsme jít do hajan.

19. den

30. 5. 2024 – Předposlední den. Den plný balení, trochu stresu a dvojité překontrolování toho, jestli jsme vážně něco nezapomněly. Celý den jsme měly čas na to se věnovat balení, jelikož byl ve Španělsku svátek a nešlo se do práce. Tento den byl poněkud smutný, jelikož nebylo úplně co dělat. Jediné, co jsme mohly bylo balit a připravovat se na odlet. Nici mezitím objednala Bolt na čtvrtou ráno, jelikož náš odlet je v 6:40. Také jsme se snažily spotřebovat co nejvíce jídla, abychom to tady jen nenechaly. Po klidném dni balení jsme musely jít spát brzy protože máme budíček už nastavený na třetí ráno.

Dobrou noc!

20. den

31. 5. 2024 – 3:00 budíček! „Holky vstáváme, čeká nás odlet domu.“  Ve 4:00 nás vyzvedl Bolt, který nás odvezl na letiště. Prošly jsme kontrolami, kde Nici nemohla vynikat jinak než tím, že její kufr vážil více než bylo dovoleno. Takže překládávání věcí Nici neminulo, Ale vše jsme stihly krásně načas. „Hola, Praha volá!“ Přistály jsme a teď jen vyzvednout kufry a hurá domu.

Tímto bychom chtěly poděkovat za skvělou příležitost a rozšíření obzorů. Pokud někdo váháte se přihlásit, tak bychom vám chtěly vzkázat ať do toho jdete! Tuto příležitost jen tak někde nenajdete, a to co vám dá taky ne. Najednou si budete muset prát a vařit, plánovat věci a být samostatní. Dostat se sami na pracoviště, na letiště apod. V neposlední řadě si rozšíříte komunikační dovednosti (i když anglickým jazykem tu mluvilo jen pár lidí a španělský jazyk my se neučíme.) Celkové fungování tu vás taky lehce překvapí a možná přijdete na to, stejně jako my, že můžeme být rádi v jaké zemi žijeme.