Ahojte! Tady Patrik a Valča z 2.P. Rádi Vás zde budeme informovat o naši stáži v Kaunasu! Každý týden Vám dáme čerstvé informace, tak stay tunned. 🙂
Chtěli bychom z počátku poděkovat paní učitelce Rucké za možnost vycestovat na stáž do Litvy v rámci naší praxe, a zároveň bychom chtěli poděkovat i paní ředitelce Haškové. Cesta letadlem proběhla bez problémů a na konečné místo jsme se dostavili v pořádku.
25. 11. 2024 – Z hlavního města Litvy ,,Vilniusu“ jsme vlakem přijeli do Kaunasu, kde na nás čekala jedna z mentorek Sněžana, se kterou jsme byli celou dobu v kontaktu. S její pomocí jsme se dostavili na univerzitu, kde nás přivítala Dalia, koordinátorka mezinárodních vztahů, která spolupracuje s projektem Erasmus, díky němuž jsme mohli navštívit tuto univerzitu Kaunas Kolegija. Následně jsme se setkali s paní lektorkou Audroné, která se nás dotazovala, co bychom univerzitě a dětem mohli nabídnout. Zmiňovali jsme, jak náš obor, tak i naše kompetence, co bychom zvládli a dali najevo náš zájem o spolupráci, načež jsme obdrželi informace ohledně chodu školy. Zjistili jsme, že hned naproti univerzitě je základní škola, která je její součástí a na které budeme působit v následujících dnech praxe. Obdrželi jsme přivítací dárkové tašky a vyfotili jsme se s nimi. Následně jsme společně šli na základní školu se seznámit s dětmi a prostředím. Děti byly velice přívětivé a vyptávali se nás na spoustu informací o nás. Mentorka Sněžana nám ukázala nejjednodušší cestu, jak se dostat na univerzitu a poradila nám, jakým autobusem jet, abychom se dostali na naše ubytování. Po rozloučení jsme vyrazili na doporučený autobus, kterým jsme se dostali na naše místo pobytu, kde jsme vybalili kufry a zabydleli se. Z prvního dne jsme měli pozitivní pocit.
26. 11. 2024 – V úterý jsme se více socializovali s dětmi a zapojili se do aktivit s učitelkami, společně jsme vyrazili na procházku po Kaunasu, během které nám děti ukazovaly místní památky a zajímavosti, cestou jsme si povídali o tom, co je baví a ptali jsme se jich na různé otázky, abychom je lépe poznali. Bylo zajímavé sledovat, jak jsou děti otevřené a nadšené sdílet své znalosti o městě. S dětmi jsme udržovali blízký kontakt a dozvěděli jsme se o legendě o drakovi, který dříme v hradě. Všimli jsme si, že některé z děti jsou více extrovertní a část z nich jsou spíše stydlivé, mezi nimi se také vyskytují dvě děti s autistickým spektrem a jedno se zdravotním postižením. To jedno dítě s autistickým spektrem výrazně dbalo na naší pozornost, neustále se ptalo, zda někam neodcházíme a chtělo si s námi hrát. Druhé dítě s autistickým spektrem bylo spíše uzavřenější, ale zaznamenali jsme u něho agresivnější stránku, kdy se snažilo na sebe upozorňovat a především, když se mu něco nelíbilo. Mezi dětmi je také jedna devítiletá dívka, která je dá se říci spojkou mezi nimi, která udržuje vřelé vztahy v jejich kolektivu. Je velmi chytrá a komunikativní, tudíž nám velmi pomáhala zvládat situace s dětmi. Procházka nám tak umožnila navázat přirozenější kontakt s dětmi mimo školní prostředí, po procházce jsme se vrátili do školy, kde jsme trávili čas s dětmi dalšími aktivitami jako například tanec s hudbou, také jsme si povídali s dětmi o rozdílech mezi českou a litevskou abecedou, což bylo zajímavé a poučné pro obě strany. Seznámili jsme se se dvěma dobrovolníky z jiných zemí, z nichž jeden byl z Francie a druhá z Německa. Sdíleli jsme si navzájem kontakt na sebe, abychom se mohli lépe poznat.
27. 11. 2024 – Součástí příprav bylo vytvoření her a prezentaci o naší zemi, aby byla pro děti od 6-8 let zábavná a zároveň edukativní, udělali jsme dvě verze, kde jedna byla více obrázková a druhá více informativní a obě spolu s překladem do litevštiny, aby děti mohly lépe porozumět našemu výkladu.
28. 11. 2024 – Dnešní den jsme menší skupince prezentovali o naší zemi a o českých tradicích, po prezentaci jsme se s dětmi bavily a zapojily je do různých aktivit, jako například karetní hru double, pexeso, tanec s hudební vložkou, kreslení, vybarvování obrázků a házení kroužků na terč, naučili jsme je také jednu novou hru, kterou neznaly, zaměřenou na „kovbojskou přestřelku“, která se u nás běžně hraje mezi dětmi, tato hra se dá hrát pouze ve dvou. Děti jsme u aktivit pozorovali a všímali si jednotlivých charakterů, jak na sebe vzájemně působí ve skupině a jak se ovlivňují, někteří z nich měly rušivý element a někteří naopak stmelovací, tudíž mezi nimi panuje jakýsi balanc. Když jsme se s dětmi loučili – nechtěly nás pustit, zabarikádovaly dveře a bylo to velmi vtipné. Pustili nás, jakmile jsme jim slíbili, že se vrátíme další den.
29. 11. 2024 – Setkali jsme se s mentorkami, se Sněžanou a Justé, a procházeli se společně po městě, koupili v místní kavárně kafe a zákusek. Dozvěděli jsme se, že studují tentýž obor jako my, vyptávali jsme se na sociální služby v Kaunasu, načež nám jedna z mentorek odvětila, že pracuje v domově pro osoby se zdravotním postižením, dále zmiňovaly, že se ve městě nachází domov pro seniory, dětský domov a azylový dům.
30. 11. 2024 – Navštívili jsme místní knihovnu, kde jsme si pročítali knihy v anglickém jazyce v zájmu praxe našeho oboru, prohlídli jsme si také galerii uměleckých děl, ve které jsme shledávaly spousty psychologických jevů. Všímali jsme si okolí knihovny, kolik lidí v knihovně je, kolik lidí si doopravdy čte a jak se kaunaská komunita vzdělává. Byli jsme velmi překvapeni, že knihovnu navštěvuje tolik lidí. Potkávali jsme také spoustu studentů, kteří v knihovně dělali práci na noteboocích a četli si knihy.
01. 12. 2024 – Připravovali jsme novou prezentaci pro starší děti od 9 let a výš. Prezentace se znovu týkala tématu České republiky, avšak tentokrát ještě více informativní formou a stručnějším způsobem, abychom je zaujali, udělali jsme ji kratší, aby děti neztratily rychle pozornost. Do prezentace jsme zahrnuli jak základní informace, české legendy (jako je např. pražský golem), české tradice, ale i celkově naši kulturu. Dále jsme si připravili pro děti aktivity na odpolední hodiny – např. zpěv české abecedy, aj.
02. 12. 2024 – Dnes jsme měli program pro starší děti o naší české zemi. Po prezentaci, kde nám děti ukázaly, co se učily o České republice, například malovaly vlajky, jsme si společně zahráli hru na kovboje, neboť se hra stala oblíbenou aktivitou, všiml jsem si spolu s Valčou, že nálady dětí se postupem dne měnily, byly živější a divočejší. Poté jsme si ve třídě hráli s míčkem – s dítětem s autistickým spektrem jsme se snažili trávit více času, aby cítil naší pozornost, na závěr jsme šli ven na procházku, během níž jsme navštívili kostel, kde jsme společně zapalovali svíčky.
03. 12. 2024 – Tento den jsme měli s většími dětmi menší interakci než obvykle. Věnovali jsme se jen aktivitě házení kroužků, což děti velmi bavilo, za odměnu jsem jim slíbil, že výherce si bude moct pustit písničku na přání. Poté jsme se šli seznámit s dětmi ze školky a představili jsme jim něco málo o naší zemi formou prezentace. Měli jsme připravené vytištěné obrázky s českou vlajkou, pivem jako národním nápojem a hradem, které si děti mohly vybarvit. Při vybarvování poslouchaly českou hymnu, což navodilo krásnou atmosféru, následně pustili i litevskou hymnu na porovnání. Následně jsme si s nimi zahráli deskovou hru na ovoce, což přineslo spoustu smíchu a zábavy. Dále jsme kreslili spolu s dětmi na papír, přičemž jsem jim zanechal obrázek na památku Kung fu pandy.
04. 12. 2024 – Dneska jsme se setkali s naší mentorkou Audroné. Ptala se nás na naši spolupráci s dětmi a na aktivity, které bychom s nimi mohli dělat. Všimli jsme si, že lektorky mají velmi kreativní způsob učiva pro děti, a to především tím, že se spolu s dětmi věnují emocím, zvládáním chování a to i dětem v ranném věku, přesněji ve školce. Vymýšlejí dobrodružné aktivity, které děti baví a jsou velmi nevšední, např. hledání pokladu po městě, který různě lektorky ukryli v ulicích poblíž školy a dali dětem indicie formou mapy. Po této konverzaci nás napadlo si připravit pro děti Kahoot, neboť nám to přišlo jako příjemné zpestření a byli jsme si jisti, že jej děti přívětivě uvítají – pro starší děti jsme připravili Kahoot o České republice, ve kterým jsme obsáhli jak současnost ČR, tak i historii. Později jsme dostali zpětnou vazbu od Audroné, že děti ze školky byly vystrašené z naší prezentace, kde jsme vyprávěli o příběhu. Příběh se týkal naší české tradice – Mikuláš, Čert a Anděl. Děti z toho vyvodily strašidelnou historku. Odvětili jsme Audroné, že příběh překládala jejich učitelka, která při tom, i když neúmyslně, přidala na efektu a děti tím postrašila. Příští týden v pondělí se máme dozvědět, jak se tato situace vyvine.
05. 12. 2024 – Zpočátku praxe se Patrik věnoval druhé pulce a s dětmi cvičil, ukazoval jim základní cviky, které mohou praktikovat. Následně Valča, s druhou polovinou probírala s dětmi pokémony a vytvářely spolu, pak se Patrik ihned musel přidat, jelikož pokémony zbožňuje a předal své znalosti. Potom jsme šli ven na hřiště s dětmi spolu s dobrovolnicí a jejich lektorkou, kde jsme různě společně dováděli. Děti vyzkoušely houpačky, prolézačky a společně jsme běhali. Patrik si dál závod s pár dětmi na běhové trati, ale prohrál na vytrvalost. Po návratu jsme si zahráli Kahoot na téma České republiky, následně jsme zkusili najít ještě nějaký jiný na Kahoot stránce, který jsme jim pustili, následně na to jsme našli ještě Disney Kahoot, při kterém jsme se i my přidali v soutěžení, tak byla velká legrace.
06. 12. 2024 – V pátek jsme se věnovali samostudiu a postupně se začali učit na zkoušky do školy. Měli jsme dále dobrovolný úkol vymyslet nějaké kreativní aktivity na následující týden pro děti ze školky, tak jsem společně dávali hlavu dohromady. Vymysleli jsme pohybové a taneční aktivity, které by mohly být pro děti jednoduché.
07. 12. 2024 – Dnes jsme dělali další Kahoot pro děti, neboť si ty předchozí moc užili a my jim slíbili, že jim na rozloučenou nadělíme co nejvíce Kahootu. Zmiňovaly děti, že si pro nás přichystají nějaké dárky na rozloučenou v následujícím týdnu za odměnu.
08. 12. 2024 – Setkali jsme se společně se studentkou Sněžanou, která nás má po čas naší praxe na starost, a vyrazili jsme na výlet. Ukázala nám přírodní krásy Kaunasu a také park, kde jsme se spolu s ní vyfotili u vánočního stromku. Poté jsme šli do restaurace poblíž univerzity, kde jsme si dali tradiční litevské jídlo, ale moc nám to nechutnalo, avšak byli jsme velmi rádi za zkušenost a za doporučení. Domluvili jsme se, že ještě něco musíme společně se Sněžanou podniknout příští týden, neboť je to náš poslední týden.
