Naše putování začalo o první adventní neděli. Vyjížděly jsme v brzkých ranních hodinách z mosteckého nádraží, přestoupily jsme v Chebu, kde jsme se zahřály horkou čokoládou a pokračovaly do naší cílové destinace Norimberk. Cesta na naše ubytování byla úmorná a náročná, avšak nakonec jsme přeci jen dorazily a byly rády, že můžeme jít spát.
1. TÝDEN
Náš první týden začal tak, že jsme se metrem a pěšky dostaly k mateřské škole, kam budeme následující dva týdny docházet. Seznámily jsme se s personálem a šly jsme do herny, kde si již pár dětí společně hrálo. Po chvíli jsme se rozdělily, avšak jsme netušily, že to tak i zůstane. Záhy jsme také zjistily, že organizace jménem Mesale e.V. provozuje jak mateřskou školu, tak i jesličky, a to vše pod názvem Sternenhimmel. Jedna z nás tudíž prožila dva týdny s dětmi od jednoho roku do tří let, ta druhá strávila tento čas s dětmi, kterým bylo od tří do šesti let. Dalším překvapením pro nás bylo taktéž to, že tato organizace sídlí na více místech v Norimberku, jelikož na jedno z těchto míst docházela naše kamarádka z Vyšší odborné školy. Všechny jsme toho mnoho nového pochytily, zážitky mezi sebou sdílely a nyní se o ty nejzajímavější a nejen o to podělíme i s vámi.
Režim dne: Naše pracovní doba probíhá od osmi hodin dopoledne do tří hodin odpoledne. Během toho děti dvakrát (jesličkové děti třikrát) jí, poprvé okolo půl desáté, kdy my bychom měli svačinu, avšak tady se to bere jako snídaně. Každé dítě přijde ráno s batůžkem, ve kterém má svačinový box, kde na něj čekají od rodičů připravené pochutinky. Mezi ty patří často jakýkoliv druh mléčného výrobku, ovoce a obložené pečivo. Další jídlo přichází okolo půl dvanácté, tedy oběd. Většinou bývá nejdříve polévka, poté hlavní chod a následuje dezert v podobě koláče či častěji podávaného ovoce, jako jsou hlavně mandarinky, jablka a banány. Děti v mateřské škole se před začátkem snídaně a oběda v rámci svého stolečku chytí za ruce a odříkají si společně i se svými učitelkami krátkou říkanku, ve které si přejí dobrou chuť. Co nám přišlo taktéž zajímavé bylo to, že tyto děti, kterých je celkem 25, mají mezi sebou rozdělené týdenní služby. Každý týden mají službu dvě děti, které po jídle utírají stolečky. Jesličkové děti pak ještě jednou svačí okolo půl třetí odpoledne. V dopoledním bloku, tudíž mezi snídani a obědem, si děti v jesličkách hlavně hrají a zpívají. Děti v mateřské škole si sedají do kruhu, v rámci kterého se prostřídají čtyři děti, které všechny přítomné spočítají. Jedno dítě počítá všechny děti, další jen děvčata, následující pouze chlapce a to poslední učitelky a to vše symbolickým sáhnutím na hlavu každému člověku. Jelikož je doba adventu, tak nesmí chybět otevíraní adventního kalendáře. U stropu je zavěšený jeden v podobě mini punčošek na provázku, které se podobají těm, které jsou zavěšené u krbu v amerických a britských domácnostech. V každé z nich je mini čokoláda a lísteček se jménem dítěte, které ten den dostane dáreček. Poté se děti rozdělí do jednotlivých heren, kde mohou malovat, sportovat, hrát si s legem, skládat puzzle a hrát si s nespočtem dalších her. Mají zde i malou kuchyňku a koutek s líčidly, který využívají převážně děvčata. Před půl dvanáctou se řekne, že se jde uklízet, takže děti automaticky vstanou, uklidí si po sobě, jdou si umýt ruce jako to dělají i před snídaní a stoupnou si za sebe do řady. Poté se odeberou na oběd a po něm jdou mladší děti spát a ty větší mají program, který se mění každý den v závislosti na tom, jaká paní učitelka tento program vymýšlí. Jesličkové děti chodí po obědě spinkat všechny, přičemž některé spí stále v kočárku a některé na matracích. Jakmile skončí dětem oběd, tak máme volno a to do té doby, než se jesličkové děti vzbudí. Poté se odebereme každá “ke svým dětem”, hrajeme si s nimi a to až do té doby, dokud nám neskončí směna. Každý den končíme okolo stejného času, a to okolo třetí hodiny odpoledne.
Co jsme si opravdu zamilovaly je místní paní kuchařka. Ta nám skoro každý den přinese nějakou maličkost, jako je třeba ovoce, nebo nám uvaří čaj. Nejradši bychom si jí vzaly s sebou domů 🙂
V pátek na nás i na děti čekala speciální událost. Měl totiž přijít Nikolaus. U nás mu říkáme Mikuláš, avšak od německého Nikolause se tato tradice liší. U nás v Česku chodí Mikuláš 5.12., avšak v Německu 6.12.. Našeho Mikuláše tradičně doprovází anděl s čertem, avšak tady chodí Nikolaus sám a svým zevnějškem připomíná spíše Santu Clause než našeho Mikuláše. SIMČA A TERKA
První den na druhé budově organizace Mesale e.V. na Hassstraße začal tím, že jsem přijela na půl osmou ráno, kde jsem se seznámila s jednou z paní učitelek ze skupiny Myšek, do které jsem po dobu dvou týdnů docházela. Nadále mě testovali na covid a až poté mne provedly školkou. Mají tam dvě třídy a do obou dochází děti od tří do šesti let. V této školce dochází i hodně německých praktikantů. Jedna holčina dochází každý den stejně jako já, dva praktikanti od středy od jedenácti dopoledne do pátku a jeden dochází jen pátky.
Režim dne: Moje pracovní doba začíná v osm hodin ráno a jdu s hrát s dětmi, které už tam jsou. Mezitím docházejí ostatní děti, vždy přijdou pozdravit a to tak, že nastaví loket a učitelka nebo já nastavíme též loket, “ťukneme” se a přitom řekneme ,,dobré ráno”. Kolem půl deváté si děti jdou pro batůžky, kde mají svačinu z domova a nasvačí (nasnídají) se, s tím že jim pokaždé paní učitelka zapálí svíčku. V úterý je o půl deváté hostina, kdy se vylosuje dítě, které pomůže připravit jídlo, vždy si oblékne zástěru ve které jídlo připravuje a poté, když vše připraví, sundá zástěru a vezme si korunku. Vždy se spojí stoly na které se položí svíčky, které se zapálí, poté se sem dají talíře a skleničky. Všechny děti si pak sednou, a to i paní učitelky, a to dítě, které připravovalo hostinu řekne: ,,Milé děti, připravil/a jsem pro vás tohle jídlo, přeji dobrou chuť.”. Po svačince si jdou umýt ruce a sednou si do kruhu, kde si společně řeknou básničku na dobré ráno. Následně jmenovitě každému dítěti a též paní učitelce řekneme dobré ráno, říkáme si, co je za den, jaké je datum, který je rok, jaké je roční období a počasí. Poté jedno dítě všechny spočítá a následně si všichni zopakují jednou větou to, co si řekli na začátku, a to například: ,,Heute ist Montag, der zweite Dezember zweitausendvierundzwanzig, es ist Winter und das Wetter ist bewölkt.Každé úterý dochází paní učitelka na klavír a bere si během komunitního kruhu a během svačiny starší děti, které učí na elektrické klávesy. Po zopakování dne, datumu, roku, ročního období a počasí se protáhnou tím, že si řeknou básničku. V té řekne vyvolané dítě část těla a jak se protahuje. Poté je paní učitelky rozdělí do dvojic nebo trojic a pošlou je si hrát. Mají tam různé koutky např. koutek s kostkami, s auty, kuchyňský koutek. Mají určené stoly: na jednom se maluje a na ostatních se hrají deskové, nebo jiné hry. Ve třičtvrtě na dvanáct se zazvoní na zvonek, děti uklidí hračky a sednou si do kruhu. Následně je posílá jedna paní učitelka ve dvojici si umýt ruce, vždy jde jedno starší dítě a jedno mladší dítě společně. Mezitím druhá paní učitelka připravuje s jedním dítětem stoly (každý den má jiné dítě službu, losuje se při ranním komunitním kruhu a losuje to dítě, které mělo službu den předtím). Když paní učitelka přiveze na vozíku jídlo, začíná mi půlhodinová pauza na oběd, který je vždy výborný. Po obědě jdou nejmenší děti spát a starší si prohlížejí knížky. Na znamení zvonku si sednou do kruhu a jedna z paní učitelek čte knihu a přitom se ptá na otázky, aby zjistila, jestli děti dávají pozor. Po dočtení knížky se všechny děti z celé školky sejdou a jdou si zpívat koledy, které pak zazpívají v pátek, až přijde Nikolaus (momentálně je první prosincový týden). Poté si jdou hrát. V půl třetí mají svačinu, při které si dojí zbytek té své z domova a nebo jim donese něco paní učitelka, pokud už nic nemají. Po skončení svačiny si děti mohou hrát do té doby, než si je rodiče vyzvednou. Má pracovní doba končí v půl páté, pokud už jsou ve skupině maximálně dvě děti.
Ve středu jsme s dětmi dopoledne šli do knihovny. Ráno jsme s paní učitelkami roztřídily knížky, které se do knihovny vrací, protože si každý měsíc v knihovně děti půjčují nové. Když jsme tam přišly, přivítala nás paní, která dětem přečetla knihu a stejně jako paní učitelka se jich ptala na otázky, aby si ověřila, že dávají pozor. Poté si každé dítě mohlo vybrat jednu knížku, kterou chce mít ve školce a já jsem společně s paní učitelkami vybírala další knížky, které se tam vezmou taky.
V pátek přišel Nikolaus. Jak už psaly holky, v Německu chodí 6.12.. Každé dítě dostalo balík, a to včetně učitelek a všech praktikantů. My praktikanti jsme dostali balíček, který nám malovaly děti a nebo jedna paní učitelka. S dětmi jsme Nikolausovi zazpívali všechny koledy, které jsme se s dětmi za tu dobu naučili. NATY
O víkendu jsme dopoledne doháněly to, co jsme v týdnu nenaspaly, avšak obě odpoledne jsme měly nabitá až k prasknutí. Kromě tradičních vánočních trhů jsme navštívily i mnoho obchodů a vyšly jsme i na místní hrad, odkud jsme měly nádherný rozhled na celé město.
2.TÝDEN
Druhý týden nám nezačal zrovna nejšťastněji. Jelikož jsme toho o víkendu nachodily hodně venku, a to jak na trzích, tak i po památkách, tak jsme nastydly. Není se čemu divit, počasí si z nás často dělalo legraci. Když jsme se ráno vypravovaly, tak pouze jemně pofukovalo, náhle však začalo pršet a poprchávání se s lijákem střídalo celý den jako o život. Všechny jsme ten den proležely, ale alespoň jsme se dost vyspaly 🙂
Když jsme v úterních ranních hodinách přišly do jesliček a do školky, čekalo nás menší překvapení. Hodně dětí totiž onemocnělo, takže například v jesličkách bylo ten den najednou místo dvanácti dětí čtyři. Ve školce to bylo s absencí poněkud lepší, ale čím dál tím více dětí začalo pokašlávat a už nebyly v takové kondici jako týden předešlý, ale na zlobení měly energie přeci jen habaděj. Ve středu ráno se snídaně od těch ostatních liší. Děti si nenesou jako každý jiný den svačinový box, nýbrž paní učitelky pro každý stoleček připraví obložený talíř, na kterém najdeme hlavně ovoce, zeleninu a chléb s preclíky. V dalších malých mističkách jsou sýry, olivy a nadále máslo a mazací sýr. Dětem je taktéž dáno na výběr z vody nebo čaje, ale na to jsou již děti zvyklé z každodenního režimu. Dále měla jedna holčička z mateřské školy narozeniny. V tomto případě paní učitelky navléknou na židličku, na které oslavenec sedí návlek, který má špičku do tvaru korunky a zezadu je na něm nápis “Schönen Geburtstag‘‘. Oslavenec si v ten den vyrobí papírovou korunku, u oběda mu je nasazena a všechny děti mu sborově zazpívají písničku “Happy Birthday”. Děti mají v ten den k pití na výběr taktéž ze šťávy nebo džusu. Jelikož se blíží Vánoce, děti ve školce začínají vyrábět jak vánoční výzdobu, která bude zdobit místní interiéry, ale vyrábí si i dárky pro rodiče. Společně se svými učitelkami vyráběly například sklenici, kterou natřely lepidlem a posypaly ji umělým sněhem, která bude plnit funkci svícnu. Co nás překvapilo, bylo to, že děti vůbec nechodí ven na procházky. Čekaly jsme právě do konce tohoto týdne, abychom zjistily, jestli vůbec půjdou. Přijde nám, že je to jeden z hlavních rozdílů mezi německými a českými mateřskými školami. Samozřejmě nechceme všechny německé mateřské školy házet do jednoho pytle, avšak minimálně v této, do které jsme celé dva týdny docházely, se na procházku nešlo ani jednou. Zdá se nám to celkem škoda, protože součástí areálu této budovy je venkovní hřiště a rozlehlý balkón, kde je mnoho hraček na ven a zajisté je tu mnoho možností, jak se děti mohou zabavit. SIMI A TERKA
hjbvfdhjbdfvhjb NATY
Naše stáž nám skončila. V pátek jsme se v jesličkách a ve školkách se všemi rozloučily a jak personálu, tak dětem jsme dali pár drobností jako poděkování. Odpoledne jsme si zabalily kufry domů a poté šly na společnou večeři, abychom symbolicky zakončily naši stáž. V sobotu ráno už jsme se jen probudily, zkontrolovaly po sobě ubytování, abychom tu něco nenechaly a vydaly se společně na vlak, který nám jel okolo půl desáté dopoledne. Do Mostu jsme v pořádku dorazily okolo půl třetí odpoledne.
Doufáme, že se vám náš blog líbil a snad jste se u čtení něco nového dozvěděli, nebo se i zasmály.
SIMI, TERKA A NATY
