Kaunas je druhé největší litevské město, žije v něm okolo tří set tisíc obyvatel. Od 1. 1. 2022 bude Kaunas evropským hlavním městem kultury; nyní v něm probíhají horečné úpravy, aby tomuto titulu dostál. Rekonstrukční práce, úprava ulic a chodníků způsobují, že možnost projít jednotlivými ulicemi se mění z hodiny na hodinu, což nám dalo možnost poznat mnohé kaunaské dvorky, kterými jsme obcházely uzavřené komunikace.
Úterý 26. 10. 2021
Koordinátorka projektu Dalja Gineitiené a zástupkyně ředitele Kolpingské univerzity Daiva Beržinskiene – Juozainiene nás seznámily s kolpingským systémem, univerzitou i litevskou vzdělávací soustavou. V Litvě je desetiletá povinná školní docházka, kterou děti nastupují v sedmi letech. Střední školu pak tvoří 11. a 12. ročník; maturita se skládá ze čtyř předmětů, litevština je povinná, ostatní volitelné. V počátečním vzdělávání (1.-4. třída) se neznámkuje, v dalších ročnících dostávají žáci známky od jedničky do desítky, přičemž desítka je nejlepší, známky nižší než pětka velmi špatné.
Na Kolpingské univerzitě získávají studenti denního i dálkového studia titul profesní bakalář, mohou absolvovat i studium magisterské a doktorské. Dálkoví studenti jsou v prvním měsíci semestru týden ve škole prezenčně, mají možnost seznámit se s vyučujícími i mezi sebou navzájem, ve druhém měsíci mají týden distanční výuky, ve třetím měsíci opět týden prezenčně.
Kolpingský systém má svůj původ v Německu, kde Adolf Kolping v polovině 19. století vytvořil takzvané Kolpingovo dílo, které dodnes zajišťuje mladým lidem zejména vzdělání a sociální podporu v 60 zemích světa, nejvíce Kolpingových rodin je v Německu.
Kolpingská univerzita v Kaunasu má jako své motto Kolpingův citát: „Jestli chcete mít hezkou budoucnost, musíte na ní sami pracovat.“
Středa 27. 10. 2021
Vyučující odborných sociálních předmětů Evelina Daruliene nás seznámila se sociální prací v Litvě. Mnohé je podobné našemu systému, odlišností je to, že v Litvě už se děti s výjimkou nemocných vůbec neumisťují do dětských domovů, takže sociální pracovníci se více věnují školení osvojitelů a pěstounů, také existuje možnost, kdy v bytě se dvěma sociálními pracovníky bydlí skupina šesti až osmi dětí. Od roku 2018 v litevských školách existují centra pomoci rodině, věnují se rodinám, jejichž děti nechodí do školy, ubližují druhým, mají nižší stupně PAS.
Kolpingská univerzita v rámci projektu spolupracuje s univerzitou v Indii, mají domluveno šest společných konferencí, dohodnuto šest témat, polovina lekce je prostřednictvím Teams vedena z Litvy, polovina z Indie, každý řečník komentuje téma z pohledu své země, jako posluchači se účastní i studenti. Jsme rády, že právě v době naší návštěvy probíhala lekce na téma osobnost sociálního pracovníka a mohly jsme se jako posluchačky zúčastnit (a zamávat do Indie). Dalja a Evelina navrhly, že by bylo pěkné domluvit podobné společné lekce, třeba i v menším počtu, i s naší školou.
Ve středu jsme také navštívily Kolpingskou základní školu. Funguje již 25 let, jedná se o školu soukromou. Ve třech třídách má celkem 15 žáků; cílem školy je nemít v žádné třídě víc než deset žáků, aby se jim mohli opravdu individuálně věnovat. Škola je otevřena pro všechny včetně žáků s postižením. Výuka probíhá od devíti hodin ráno. Výuka je postavena na křesťanských hodnotách, morální výchovu nově učí řádová sestra z řádu benediktinů. Vychází se z myšlenky, že každý člověk je jiný a cenný. Děti velmi těší matematika, protože zde využívají systém NUMIKON, který původně vznikl pro sociální případy, nicméně je vhodný pro všechny děti a připadá jim jako zábavná hra. Škola také organizuje Rodičovskou akademii – přednášky pro rodiče na různá témata z pedagogiky a psychologie. S dětmi zde pracuje celkem 14 lidí, mezi nimi dva dobrovolníci z Německa, speciální pedagog a logoped.
Čtvrtek 28. 10. 2021
Ve čtvrtek dopoledne jsme navštívily Kolpingskou mateřskou školu. Do třídy je zapsáno 18 dětí ve věku od 18 měsíců, obvykle ale nechodí všechny; pracují s nimi tři učitelky a nově také jedna pomocnice. MŠ je otevřena od 7:30 do 18:00, velký důraz je kladen na individuální přístup k dětem.
Po obědě nás Dalja zavedla do Rodinného centra Kaunaského arcibiskupství. Zde mají několik programů: Program krizového těhotenství – poskytování psychologické pomoci těhotným ženám v případě nechtěného těhotenství a také v případě ztráty dítěte nebo narození dítěte s postižením, Program krizového těhotenství – poskytování psychologické pomoci těhotným ženám v případě nechtěného těhotenství a také v případě ztráty dítěte nebo narození dítěte s postižením, Program Poznej sám sebe – sebepoznání, hodnoty, charakter, rodinné vztahy, genderové rozdíly, formy, Klub matek Svaté Moniky – zde si matky sdělují, z čeho mají radost, případně hledají radu, Skupina rozvedených Scelující srdce – kněz a psycholog pomáhají mužům i ženám v době rozvodu a po rozvodu, Program Být spolu – pro manželské páry, které chtějí vylepšit své soužití, Program Vše o lásce – přípravné kursy před manželstvím, 6 setkání v malé skupině. Nám se věnovala Žaneta, která od roku 1999 vede skupinu pro děti, zpočátku se jednalo o děti z početných rodin – chudoba, neměli oblečení, jídlo, léky; teď jsou problémy hlavně proto, že otcové odjíždějí pracovat do zahraničí a následné rozvody mají vliv na psychiku dětí. Program je určen pro 12 dětí od 7 do 18 let, setkávají se 3x týdně; za 23 let prošlo centrem 184 dětí. Pracuje zde koordinátor a sociální pracovník. Mnohé příběhy končí úspěšně – 4 děti odjely do Německa, 4 do Británie, jedno bylo adoptováno do Itálie, některé Žanetu navštěvují, vypravují jí o svých životech. Ne všechny se daří zachránit, některé z dětí skončily ve vězení např. za krádeže. Třinácti dětem zemřely matky a šestnácti otcové vinou alkoholu.
Poslední zařízení, které jsme navštívily, bylo Dětské centrum, které vzniklo před 21 lety jako jedno z prvních center v Kaunasu. V době od 13 do 17 hodin sem dochází obvykle 12 dětí ve věku od 7 do 18 let. Probíhá zde doučování vedené dobrovolníky, děti jsou posílány na letní tábory – jedná se o kvalitní tábory – setkávají se zde s motivovanými dětmi. V zařízení pracují 2 sociální pracovníci, 1 psycholog, 1 specialista na vyučování, 1 kuchařka, financováno je jako všechna podobná zařízení částečně z prostředků města, částečně ministerstvem.
Děkujeme všem, kteří se podíleli na zajištění naší stáže v Litvě. Projekty založené na výměně zkušeností pedagogů jsou cenné pro jejich široké využití jak v oblasti profesní, tak i v oblasti osobní – rozšiřují všeobecný rozhled, přispívají k poznání mentality lidí, jejich postojů, návyků, tradic, norem dané země. Srovnání se zahraničním školstvím pokládáme za přínosné i tím, že pedagogovi poskytuje žádoucí nadhled.
Martina Cvachová, Alena Kročilová
