[Intro]
Ahoj. Naše jména jsou Ema a Lucka a tohle jsou naše tři týdny na krásném Islandu. Ačkoliv se to nemusí zdát jako dlouhá doba, stihly jsme za ten čas prožít spoustu dobrodružství a zážitků. A rády bychom se o ně podělily. So let´s get into it!
[První den – pondělí 18.11.]
Ahojky!! Z Islandu zdraví Lucka s Emou. Přiletěli jsme v 16 hodin islandského času, takže u nás tou dobou u nás bylo 17 hodin. Z letiště na ubytování jsme jely autobusem, cesta trvala něco okolo hodinky. Už na cestě jsme poznaly, jak MHD v Reykjavíku funguje… Jezdí hooodně rychle a je to hooodně drahé (a to je pěkně prosím ve zkratce). Poté jsme už jen v neznámém Reykjavíku hledaly naši rodinku, u které budeme tři týdny bydlet. Rodina je moc milá, dokonce mají i krásného pejska plemene husky. Chvíli jsme si s nimi povídaly, zjistily jsme, že paní nějakou dobu žila v Česku a mluví hned několika jazyky. Poté jsme si zavolaly s paní Zdeňkou a doladily pár detailů na další dny a šly po dlouhém dnu na kutě.
[Druhý den – úterý 19.11.]
EMI POV: Mě čekala první návštěva rodiny. V rodině jsem se seznámila jak s rodiči, tak s děťátkem. Ze začátku byl velmi stydlivý, ale po nějaké době už jsme si hráli s jeho oblíbenými hračkami. Hodinu jsem chtěla pojmout jako seznamovací a poznat děťátko lépe i skrze jeho oblíbené hračky. Po celou dobu jsem se doptávala na barvy, tvary a možnost užití hraček v reálném životě. (např. toto je žlutá tatrovka, může převážet písek). Hodinu jsem si moc užila a věřím, že se mi podařilo prolomit ledy!
LUCI POV: Mou úplně první misí po příjezdu bylo najít školku. Jakkoliv jsou Google mapy neuvěřitelnou legendou a na Islandu mi nespočetněkrát pomohly, islandská školka, ve které pracuje paní Zdena, jako by zmizela z povrchu zemského a mně bylo souzeno umrznout. Naštěstí jsem jí po chvilce bloudění našla a mých prvních několik hodin ve školce mohlo začít. Děti ze začátku čekalo stínové divadlo, které bylo tvořeno z prstů paní učitelky a různých kusů papíru a kartonu. Jednalo se o příběh psa, kachny a králíka, což bylo zároveň i motivací pro další aktivitu. Děti si zazpívaly několik písní a šly vyrábět. Aktivity ten den byly opravdu různorodé, jelikož měly ve školce tzv. „volný den“, což znamená, že se děti mohou volně pohybovat mezi třídami a vybírat si aktivity, které se jim zrovna líbí. Což se mi zdá jako velmi zajímavý koncept, který jsem u nás nikdy neviděla.
[Třetí den – středa 20.11.]
EMI POV: Další den jsem měla naplánovanou první návštěvu islandské školky. I po Lucky velmi detailním popisu cesty, jsem školku také nemohla najít. Zdeňka mi ukázala celou školku a seznámila mě s personálem. Pomalu jsem se také seznamovala s dětmi, i když jejich jména mi dělají obrovský problém. Během dopoledne si děti hrály se stavebnicemi, které rozvíjely nejen jejich jemnou motoriku, ale i navazování spolupráce. Dále jsme zpívaly a byly na čerstvém vzduchu, kde děti měly k dispozici míč a po celou dobu hrály fotbal a já s nimi.
LUCI POV: Dnes jsem šla za svou první českou rodinou. Vzhledem k tomu, že to byla má první návštěva takto v rodině a děti mě také neznaly, z obou stran byla cítit lehká nejistota. Nicméně když jsem se na ně vytasila s mým připraveným tématem, čímž byla pohádka O Červené Karkulce, tak byly ledy automaticky prolomeny. Byla jsem popadnuta za ruku a první aktivitka byla v procesu. V pozadí byla puštěna hudební verze Karkulky od Z. Svěráka a s dětmi jsme kreslily myšlenkovou mapu pohádky. Následně jsme si zkusily i zahrát jednotlivé scény z pohádky a zakončily to vyráběním vlka z kusů papíru. Děti tak nejen rozvíjely jemnou motoriku (malování, stříhání), ale rozvíjely i svou dramatickou stránku a jejich představivost.
[Čtvrtý den – čtvrtek 21.11.]
EMI POV: Dnes jsem zase vyrazila do školky, přičemž dneska bylo v plánu jít do divadla. Do divadla jsme jeli MHD, překvapilo mě, jak bezvadně děti cestu zvládly. Předmětem představení bylo hravou formou dětem ukázat, že se to ve dvou lépe táhne. Což mi přišlo úplně super! V představení se také hodně zpívalo, a dokonce se děti mohly zapojit, např. děláním zvuků deště. Do školky jsme se vrátili na oběd, po kterém mezi dětmi a učitelkou probíhala diskuse o divadle. Bohužel jsem musela školku opustit dřív kvůli začínající nemoci.
LUCI POV: Tak tento den mě čekala další z českých rodin. I tato hodinka byla spíše seznamovací, jelikož děti byly opravdu stydlivé. A tak jsem začala seznamováním. Povídala jsem jim o sobě, o místě odkud pocházím a co jsem si pro ně připravila. To je ale vůbec nelákalo. A tak jsem změnila strategii a zkusila hru na sněžné duchy a to děti okamžitě chytlo. Z deky a polštářů jsme postavily v chodbě doupě vánočních duchů a poletovaly okolo. Hru jsem doplňovala mnoha otázkami jako například: Jakou barvu má doupě? Kolik polštářů jsme použily na stavbu? Také jsem je slovně podporovala a na závěr jsme zhodnotily náš výkon. Myslím si, že jsme s dětmi zažily spoustu legrace.
[Pátý den – pátek 22.11.]
EMI POV: Dnešní den jsem strávila přípravami na další dny a doděláváním restů do školy, jelikož po dohodě s mou rodinou jsme z jejich personálních důvodů hodinu přesunuli na jindy.
LUCI POV: Dneska mě opět čekala školka. A nebylo nudy ani krapet, jelikož program byl velice nabitý. Stihly jsme tam kopec věcí. Jako první bylo vyrábění sněhuláků z vatových tamponků. Ty si děti tužkovým lepidel nalepily na modrý papír a poté sněhulákovi z barevných papírů vystřihovávaly knoflíky, mrkev a větve. Nechyběl ani zpěv a hra na kytaru. Také jsme mohly s dětmi zažít stínové divadlo v podání jedné z učitelek a čtení islandských pohádek. Vskutku zajímavé aktivity.
[Šestý den – sobota 23.11.]
TOGETHER POV: Po včerejšku jsem byla nabitá energií a s Luci jsme mohly vyrazit do české školičky. Měly jsme pro děti připraveno spoustu aktivit, lazené do tématu vánočních radovánek, protože věříme, že stejně jako my, se děti na Vánoce moc těší! Hráli jsme pohybovku na sochy a v pozadí nám hrály koledy, tancovali jsme na pekelnou písničku, vyráběli jsme sněhuláka, také se nám děti chtěly pochlubit, jak umí zazpívat jejich oblíbené české písničky o zvířátkách, k některým nám dokonce i zatancovaly. Dále jsme si i zopakovali barvičky a zvířátka a v neposlední řadě jsme hádaly zimní hádanky. Školičku jsme si obě strašně moc užily a věříme že děti také.
[Sedmý den – neděle 24.11.]
TOGETHER POV: Dneska jsme měly obě volný den a rozhodly se ho věnovat poznávání přírody a kultury Islandu, s jednou z rodin, kterou Ema v týdnu navštěvuje. Celý den jsme měly možnost se českému klučinovi věnovat a osvětlit mu mnoho přírodních úkazů v českém jazyce, naopak nám tatínek předal spoustu zajímavých informací o památkách. Během cesty v autě jsme také hrály slovní fotbal, dávaly klučíkovi hádanky a hrály hádej kdo. Tento příjemně strávený den vedl nejen k lepšímu vzájemnému poznání, ale i k tomu, že se klučina opravdu v českém jazyce značně rozmluvil.
[Osmý den – pondělí 25.11.]
EMI POV: Dnešní den jsem věnovala přípravám na dnešní a zítřejší hodiny v rodině. Do rodiny jsem se po velice příjemně strávené neděli moc těšila. Vymyslela jsem, že se dnes budeme věnovat dopravním prostředkům. První jsme si některé kartičky prohlédli, společně je popsali a rozvíjeli u toho slovní zásobu. Dále jsme si každý losovali kartičku, aby jí druhý z nás neviděl a měli jsme pantomimicky předvést prostředek, většinou se nám vše podařilo uhádnout. Poté jsme si zopakovali prostředky, o kterých jsme se bavili, zazpívali si písničku a já jsem šla po super schůzce domů.
LUCI POV: Dnešní ráno jsem započala lehce netradičně. Přišla jsem do školky a moje třída byla úplně prázdná. Až po pár minutkách jsem se dopídila, že děti mají loutkové divadlo ve společenském koutku. Kromě úžasného divadla v podání několika starších dětí a paní učitelek jsme dnes s dětmi procvičovaly jazykovědu, takže například jak se píše jejich jméno, kterým písmenem začíná či jakým písmenem začínají známé terminologie Vánoc (islandských třináct skřítků, děda mráz, soby…). Poté jsem navštívila další z mých rodinek, kde jsme se s dětmi věnovali hudební výchově a hře na klavír, protože to tyto děti zbožňují. Také jsem ale dala prostor taneční chvilce a naučila je jednoduchou choreografii na píseň Skok je víc než krok.
[Devátý den – úterý 26.11.]
EMI POV: Dneska jsem měla zase v plánu jít k rodině. Na dnešek jsem měla připravený pracovní list s mikulášskou tématikou. První jsme udělali pracovní list s bludištěm, ten dal nám trošku zabrat, ale řešení jsme nakonec společně našli. Poté jsme si zazpívali spoustu písniček a říkanek o Mikuláši a také si trochu zatancovali, tím jsme rozvinuli hrubou motoriku, dramatizaci a koordinaci těla. Poslední dnešní aktivitou bylo modelovaní čertíka, anděla a Mikuláše.
LUCI POV: Děti dnes měly na programu školky hnedka několik aktivit. Dělání nádherných výrobků ze zažehlovacích korálků (kde se mi strašně líbilo, že měla školku inkluzi i pro mladší dětičky a to v podobě mnohem větších korálků a formiček). Nechybělo zpívání v komunitním kruhu, dnes specificky mé oblíbené islandské písničky Dansaðu vindur (velice doporučuji!). Děti také vyráběly různé zajímavosti z modelíny, která je podomácku tvořená, což znamená, že když se někdy „omylem“ zatoulala do pusy, děti z toho vyšly bez újmy. Poté jsem šla za mou „pohádkovou“ rodinkou, kde jsme tentokrát vstoupily do pohádky O Popelce. Pověděli jsme si všechno možné o pohádce a nakreslili myšlenkovou mapu. Poté jsme dětem nakreslila i samotné oříšky a děti hádali, co se v nich skrývá. Pak jsme si vyrobily Popelky korunku a zahráli si dramatizaci celé pohádky.
[Desátý den – středa 27.11.]
EMI POV: Tento den jsem vyrazila do islandské školky. Děti se dopoledne věnovaly skládání puzzle a poté stavění domečků z lega. Následovala svačinka a po ní jsme šli s děti ven, při oblékání mě děti naučili nové slovíčko- ‘potlagali‘ pogumovaná kombinéza do deště. Což jen podtrhuje, že nejen děti se od nás učí, ale i my od nich. Venku jsme si s dětmi hrály na pískovišti a stavěli hrad. Po obědě jsem s holčičkami hrála double, výborná hra na rozvoj pozornosti a pexeso, tím jsme rozvíjeli paměť. Den rychle utekl a já už směřovala domů.
LUCI POV: Dnes jsem využila jsem deštivého počasí za okny a usedla za sešity a učebnice, abych si dopsala chybějící látku. Poté jsem si sedla za obrazovku svého počítače a dala se do příprav na další dny, abych měla vymyšlené aktivity napřed. Myslím si, že i když jsem stěží vytáhla paty z domu, jsem byla velmi produktivní a díky klidu panujícímu okolo mne jsem měla možnost reflektovat na dny, které už uběhly a lépe se připravit do následujících hodin.
[Jedenáctý den – čtvrtek 28.11.]
EMI POV: Plán na dnešní den byl jasný, islandská školka. Hned jak jsem přišla do třídy, holčičky mě posadily před vyrobené divadlo z kartonu a zahrály mi divadlo o kočce. Poté jsem paní Zdeně pomáhala připravovat aktivitu, která děti bude čekat v následujícím týdnu vyrobit-látková kolečka, které děti sešijí a vznikne z toho vánoční stromek, který potom mohou i ozdobit. Následoval pobyt venku, ale protože byla dneska velká zima, děti si mohly vybrat, zda-li zůstanou ve školce nebo půjdou na hřiště ven. Po obědě si šly děti poslechnout pohádku a poté temperou vybarvovaly stromečky z papíru. Ještě jsem si s dětmi stihla zahrát double a pádila jsem domů.
LUCI POV:
[Dvanáctý den – pátek 29.11.]
EMI POV: Dnešní den jsem měla poměrně nabitý. Čekala mě návštěva Perlanu z jednou z rodin. S dítětem a jeho rodiči jsme prozkoumávali expozice o islandské přírodě, shlédli i krátký dokument o polární záři a vulkánech. Krásně strávené dopoledne jsme si všichni moc užili! Odpoledne jsem navštívila další rodinu. Na dnešek jsem zvolila aktivitu se zvířátky, všechny jsme je pojmenovali, řekli si, jak které zvířátko vypadá a jaké dělá zvuky, kde žije, čím se živí, zazpívali si každém z nich písničku. Poté mi děťátko ukázalo puzzle se zvířátky, které doma mělo, takže jsme procvičili i jemnou motoriku a prostorovou představivost.
LUCI POV:
[Třináctý den – sobota 30.11.]
EMI POV: Dneska jsme s Luci obě vyrazily do české školičky. Já jsem měla připravený program pro mladší děti. Po příchodu dětí jsme udělali komunitní kroužek, kde jsme se přivítali, posílali si míček a pověděli si, co si přejeme k Vánocům. S dětmi jsme si zahrály i pohybovku, děti moc bavila. Dále jsme si děti do sešítku nalepily samolepky, které sbírají za účast ve školičce. Poté jsem dětem přečetla pohádku o Mikuláši, Čertu a Andělu. Děti měly z pohádky poznat ponaučení, což pro ně bylo velice obtížné, ale s malou nápovědou to zvládly! Školičku jsme zakončili vyráběním vánočního stromečku a rozvíjeli tím jemnou motoriku.
LUCI POV: Dneska jsme s Emi vyrážely pospolu a to do české školky. Se starší skupinkou (ve které jsem dnes měla jen jednu holčičku) jsem se připojila na začátek k mladší skupince, kde jsme si za doprovodu na kytaru zazpívali Vánoční písničky a jak už Ema zmínila, povídali o vánočních dárcích. Poté už jsme se ale oddělily a separátně pracovaly podle osnov, kde jsme se věnovali pohádce O Červené Karkulce. Nejdříve jsme kreslily zvířátka z pohádky a poté za pomoci pracovního sešitu k jednotlivým zvířátkům přiřazovaly a kreslily jejich stopy. Poté jsme se vrhly na kreativní aktivitku, ve které jsme nabarvenými prsty vodovkami tiskaly na papír kytičky a tvořily tak louku uprostřed lesa, kudy šla Karkulka. Poté jsme vyrobily a ze zeleného papíru vystřihly stromy a nalepily je na papír ke kytičkám. V pozadí nám hrála muzikálová verze této pohádky od Zdeňka Svěráka.
[Čtrnáctý den – neděle 1.12.]
TOGETHER POV: Dnešní den jsme měly s Luci pro sebe a využily ho na poznávání zase trošku jiné části Islandu! Viděli jsme spoustu vodopádů a obě se vrátily domů plné dojmů!
[Patnáctý den – pondělí 2.12.]
EMI POV: Dopoledne jsem věnovala přípravám na další týden a odpoledne mě čekala rodina. Kvůli sněžné kalamitě bylo trošku obtížnější se k rodině dostat, ale nakonec jsem to i s malým zpožděním zvládla. Dnes jsme se věnovali rozvoji slovní zásoby a jemné motoriky díky magnetické stavebnici, tu jsme potom rozřadily na hromádky dané barvy, spočítali díly stavebnice a vrhli se na stavění puzzle. Puzzle jsme si společně prohlédli a vytleskali obrázky co na puzzlech byly vyobrazené. Zbylý čas jsme strávili oblíbenou hrou – na schovávanou, u které jsme si užili spoustu zábavy!
LUCI POV: vločky ode mě, čtení pohádek po obědě
[Šestnáctý den – úterý 3.12.]
EMI POV: Dnes mě čekala poslední návštěva jedné rodiny, obě s Luci nechápeme, jak rychle ten čas tady na Islandu utíká… Na dnešní setkání jsem měla připravené kartičky s tvary a rozhodla se využít chlapečkovu oblíbenou magnetickou stavebnici. Poznávali jsme tvary na kartičkách a přiřazovali jsme je k tvarům z magnetické stavebnice. Poté jsme se trochu po věnovali předvánočním tradicím a společně jsme pro rodinu vytvořili adventní věnec. Setkání uteklo jako voda a nezbývalo než se rozloučit.
LUCI POV: Každý den ve školce je jiný a na Islandu je tomu obzvláště tak, jelikož počasí tu má své vlastní nálady a tak přes noc nasněžilo. Děti se tak při pobytu venku mohly sklouznout z kopce na podsedáku či si zabruslit na místech, kde normálně vede cesta mezi prolézačkami. Tato aktivita byla ovšem časově omezená, jelikož jsme s paní učitelkami kvůli bezpečnosti začaly celá venkovní areál solit, aby se nic nestalo. Vevnitř jsme poté dělali velmi zajímavou aktivitu, kterou jsem pracovně nazvala „červený koberec slávy“. Na zem se přilepila dlouhá role červeného balicího papíru a dětem se natřely temperami nohy anebo ruce. Ideálně dle dětí obojí. Ty poté hopsaly po celém rozsahu koberce a utvořily tak zajímavý design. Moc se mi tato aktivita líbila.
[Sedmnáctý den – středa 4.12.]
EMI POV: Dnešní schedule jsem měla trochu nabitý. V islandské školce jsem strávila super čas. Stihly jsme s dětmi vytvořit zasněžené šišky, přečíst pohádku, nabarvit a ozdobit stromečky, zazpívat si islandské koledy, mezi nimiž jsem si již našla svou oblíbenou – vindur dansaðu vindur a i si spolu zahrát stolní hry. Ze školky jsem pádila rovnou za rodinou. Dneska jsme se věnovali logopedickým cvičením pomocí hádanek a hry s hady. Poté jsme si spolu vyrobili čertíka, procvičili u toho barvičky a vystřihování. I tato poslední návštěva rodiny strašně rychle utekla, já se rozloučila a šla domů.
LUCI POV: Dnešní den mě čekalo poslední setkání s mou oblíbenou rodinkou. Zakončili jsme to krásnou pohádkou O perníkové chaloupce. S dětmi jsme si nejdříve zahráli pohybovou hru s názvem Proměna perníčků (modifikace hry na sochy, hrála jsem na kytaru a děti tancovali, v moment co bylo ticho, ztuhly a přeměnily se na perníčky). Poté jsme si perníkovou chaloupku na papír nakreslily a pořádně naplánovaly, jak vypadá, protože další aktivita byla samotná stavba chaloupky. Ta se dětem líbila ze všeho nejvíce. Nakonec jsem se s dětmi rozloučila a popřála jsem jim krásné Vánoce a bohatého Ježíška.
[Osmnáctý den – čtvrtek 5.12.]
TOGETHER POV:
[Devatenáctý den – pátek 6.12.]
TOGETHER POV:
