Kaunas (24. 9. – 22. 12. 2020)

Přesně před 114 dny, nám bylo od naší milované paní učitelky Lenky Rucké oznámeno, že je jistá možnost vycestovat znovu s Erasmus + do Kaunasu, kde jsme již před rokem a půl strávily krásný jeden měsíc. V tento den jsme úspěšně zvládly ukončit naše studium na vyšší odborné škole, obor sociálně právní činnost, tudíž otázky, „Co budu dělat dál? Najdu si práci? Budu dál studovat…?!   byly na místě. Čím déle jsme nad tím přemýšlely, zjistily jsme, že vlastně nemáme na výběr, protože tak skvělá příležitost se prostě neodmítá!

Doma nadšení moc nebyly. Situace ve světe ohledně koronaviru? A co když se uzavřou hranice? Co když se vám něco stane? Jak se domluvíte? Budete muset být v karanténě? Ano, jistě… TO ZVLÁDNEME!

Naše škola se tedy pro nás stala zprostředkovatelem a vysílající institucí, oporou při cestování a na druhé straně nás s otevřenou náručí přijala Kolping University of Applied Sciences v Kaunasu. Tato univerzita nabízí studium sociální práce a managementu, ecoturismu, péče o dítě a sociální zabezpečení a studium logistiky. Komunikace mezi touto univerzitou a námi proběhla již už v České republice, paní Dalia Gineitiene z Kolping University of Applied Sciences je naší mentorkou, osobou, která je s námi neustále v kontaktu a ve všem nám pomáhá.
Vybaveni rouškami, antibakteriálními gely, a hlavně dobrou náladou jsme se rozloučily na letišti Václava Havla s rodinou a nasedly na první letadlo do Varšavy. Ve Varšavě jsme si 3 hodiny počkaly na další letadlo do Vilniusu, hlavního města Litvy. Ve Vilniusu kolem půl sedmé místního času jsme se ocitly před letištěm hledajíc vlakové nádraží pro cestu do Kaunasu. Přímo před letištěm byla autobusová zastávka, ze které díky jednomu ochotnému pánovi, který nám pomohl zjistit autobus, jsme nasedly na správný autobus na vlakové nádraží. Situace byla, ale taková, že řidič autobusu nerozuměl ani slovo anglicky a my zase neuměly litevsky ani rusky, odmítal peníze za jízdenky. Způsob platby, který jsme se asi ve více jak polovině cesty dozvěděly byla aplikace nebo čipová karta, ale pro nás už bylo příliš pozdě, vystupovaly jsme na vlakovém nádraží v časovém presu. Během 4 minut jsme si stihly koupit jízdenky a najít správné nástupiště, ale také poztrácet všechny kolečka od jednoho kufru. Nakonec jsme i s mým na půl rozpadlým kufrem celou cestu přežily a dorazily do bytu na adrese Nemuno gatvė 14 3, Kauno apskritis 44294, Litva ❤

A tak jsme tady a máme celou karanténu za sebou! Během této nekonečné části naší stáže jsme vyzkoušely snad naprosto všechno, staly se z nás profesionální hráčky karetních her, kuchařky, zpěvačky karaoke, čtenářky… Nejen, že se učíme anglicky, ale v televizi mají i polské a litevské programy, a to stojí za to 😀 Chodily jsme na procházky, jistě od okna ke dveřím, máme přehled o všem, co naši sousedi dělají i nedělají, jak jejich ratolesti tančí před okny, domácí mazlíčci pozorují chod každodenního života, stejně jako my! Ještě že máme okna do ulice. Takřka známe jízdní řád autobusů a trolejbusů, které projedou denně pod našimi okny. Zmapované máme také místa kam se podíváme, až tahle karanténa skončí. Výhodou je, že máme přístup k online jazykové podpoře OLS a můžeme tento čas v izolaci využít efektivně k posílení našich jazykových schopností, a kromě toho se můžeme dozvědět více informací a načerpat nové vědomosti ze studijních programů univerzity, a to díky přístupu do informačního systému Kolping University of Applied Sciences. V karanténě jsme využívaly doručovací službu BARBORA, přes tuto službu jsme si objednávaly nákup až domů, mimo jiné jsme využívaly aplikace Wolt a Bolt food, díky kterým jsme mohly vyzkoušet místní kuchyň.

A dnes… nadešel ten den, kdy můžeme říct „hurá do víru velkoměsta!“.

Když naše izolace skončila mohly jsme se konečně osobně setkat s Daliou Gineitiene a paní ředitelkou univerzity Evelinou Darulienė, velice mile nás na našem prvním setkání přivítaly, s paní ředitelkou jsme se viděly již v době karantény, kdy se nám nabídla, že nám přinese nákup 😊 V tento den jsme ladily veškeré organizační záležitosti, týkající se naší stáže, odborné praxe nebo našeho ubytování.

12.10. jsme měly první pohovor se sociální pracovnicí v denním centru Šypsena. Dalia nám ukázala cestu z našeho bytu až do této instituce a během pohovoru byla s námi, v tento moment proběhlo seznámení s institucí, pracovníky instituce, dozvěděly jsme se o náplni naší práce, ale také jsme hovořily o nás, o našich zkušenostech v sociální oblasti, o naší stáži, o tom, kdo jsme. Nakonec jsme se šly seznámit i s dětmi a celým chodem instituce.

K dnešnímu dni 19.10. 2020 máme celý týden odborné praxe již za sebou a začínáme nový týden. Náplň našich dní je především odborná praxe v Pagalba Visos Lietuvos Šeimoms, Paramos sunkiai besiverčiančioms šeimoms grupė – Denním centru „Šypsena“ což znamená Úsměv. Toto centrum je centrum pro děti s poruchou autistického spektra, vývojovými poruchami, ale také pro děti ze znevýhodněných rodin a stabilních rodin. Každý den naší praxe je opravdu neobyčejný a nevšední. Před nástupem do tohoto centra jsme byly velice nervózní, jak vše zvládneme, jak budeme s dětmi komunikovat, jaké je to vlastně pracovat s dětmi s autismem apod…. a ano je to opravdu VÝZVA, kterou jsme přijaly a naplno si ji užíváme. S dětmi hrajeme různé hry, poznáváme jejich osobnost, pečeme sušenky a další dobroty, pomáháme pracovnicím při každodenních činnostech s dětmi, s chodem centra, ale také trávíme čas na zahrádce, hřišti nebo chodíme na procházky v podzimem zbarveném Kaunasu. Každý den je opravdu jiný a kouzelný, naprosto všechny chvíle jsou pro nás nové zkušenosti, za které děkujeme, avšak nejkrásnější jsou ty, když se s námi děti snaží navázat kontakt, ale i ty při kterých se naplno projevuje jejich autistické chování.

Je naprosto neuvěřitelné, jak čas letí, před chvilkou jsme teprve přijely, strávily 14 dní v karanténě a dnes už je to více než měsíc co pracujeme v denním centru „Šypsena“. Začátky pro nás byly opravdu těžké, ani v tuto chvíli nelze říct, že je to jednoduché. Lze jen říct, že každý den je pro nás lepší a lepší. S dětmi jsme si vytvořily naprosto úžasný vztah i přes všechny jazykové a kulturní rozdíly. Na začátku jsme se nejvíce obávaly komunikace, ale teď už víme, že to pro nás není problém. Denní centrum navštěvujeme v odpoledních hodinách, jelikož děti přicházejí až po vyučování. Děti si po příchodu většinou hrají, nejoblíbenější aktivitou je však skládání puzzle. Každé dítě má své oblíbené aktivity, někdo rád maluje, někdo rád skládá puzzle a někdo zase rád třídí lego podle barev. Po volné zábavě následuje oběd a dále přímá činnost jakou je například arteterapie, vaření, pobyt venku, muzikoterapie apod. pokud jsou některé děti unavené mohou využít odpočinkovou místnost pro spánek. K využití je také herna, kde je spoustu hraček, bazének s balonky, trampolína nebo také žebřiny a gymnastické míče. Práce s dětmi je vždy velice individuální, záleží na každém dítěti a jeho aktuální náladě a potřebě.

A jak po takto fyzicky i psychicky náročné práci trávíme svůj volný čas? Příkladem je jeden z naprosto úžasných víkendů, který jsme strávily v krásném přímořském městečku Klaipėda. Jedná se o třetí největší litevské město s nejsevernějším nezamrzajícím přístavem Baltu, zhruba necelé tři hodiny autobusem od Kaunasu. Tento výlet byl naprosto ohromující, navštívily jsme zde naši kamarádku, se kterou jsme poznaly při naší první návštěvě v Kaunasu.

Pomalu, ale jistě se náš úžasný pobyt chýlí ke konci, pomalu se zde loučíme s našimi přáteli, s kolegy v denním centru, v Kolping University of Applied Sciences, ale také s místy a návyky, které máme tak moc rády. Snažíme se přijmout fakt, že všechno jednou končí a my se vracíme do našich domovů za rodinou a přáteli, kteří nám počítají každé dny co jsme tady a stýská se jim.

Teď už s klidnou myslí můžeme říci, že rozhodnutí, které jsme před třemi měsíci učinily bylo naprosto správné a neměnily bychom to! Získaly jsme spoustu zkušeností, nejen pracovních, ale i životních, máme nové zážitky i přátele na které jen tak nezapomeneme. Bohužel kvůli koronavirové situaci jsme se potýkaly s mnoha omezeními včetně ztráty možnosti navštěvovat v rámci praxe centrum pro zdravotně postižené „Korys“. Toto centrum poskytuje pomoc, sociální péči osobám se zdravotním postižením. Služby jsou poskytovány pro dospělé se zdravotním postižením od 18 let, ale také instituce zajišťuje denní péči a ošetřovatelské služby pro děti do 18 let. Velice nás mrzelo, že jsme tuto instituci nemohly navštěvovat vzhledem ke vzniklé situaci, ale alespoň jsme se s několika klienty a pracovníky této instituce mohly setkat v Kolping University of Applied Sciences, kde nám řekli spoustu informací o sobě, o centru a denních aktivitách.

Aktuální situaci z hlediska koronovarivé pandemie sledujeme na webových stránkách https://koronastop.lrv.lt/en/ zde je možné se dočíst veškeré možné opatření a nařízení vlády litevské republiky vzhledem k této situaci. Během naší stáže zde se tato situace různě vyvíjela, avšak stav se zhoršoval a vláda byla nucena provést různá opatření, a to nošení roušek ve všech vnitřních i vnějších prostorách, dopravních prostředcích, uzavřeli všechny volnočasové a vzdělávací instituce, naštěstí se to naší odborné praxe příliš nedotklo a byla stále v provozu. Velmi dlouhou dobu naší stáže byly otevřeny všechny obchody, včetně obchodních center, ale nakonec i ty zavřeli a otevřené byly pouze obchody s potravinami, lékárny apod. V denním centru jsme během naší pracovní doby dodržujeme veškerá hygienická opatření a nejen tam. Nošení roušek a používaní dezinfekčních prostředků, dodržování vhodného odstupu je pro nás každodenní rutinou.

I přes všechna omezení jsme se snažily si pobyt zde užít a rozhodně se nám to povedlo! V denním centru „Šypsena“ se nám velice líbilo, práce zde nám otevřela nové možnosti, ale také nám dala nadhled do budoucnosti při volbě povolání. Náplň naší práce zde jak už jsme zmínily byla především přímá činnost s dětmi ve věku od 7 do 12 let s vývojovým postižením, postižením autistického spektra, ale také s dětmi s Downovým syndromem nebo dětmi z rizikových ale i sociálně stabilních rodin. Naše pracovní doba je pro nás od 12:30 do 18:00, jedná se o odpolední hodiny z důvodu příchodu dětí po vyučování, pokud však děti mají prázdniny naše pracovní doba se lišší a navštěvujeme tuto instituci i v ranních hodinách, přes oběd až do 18:00 hod. V tuto dobu probíhají různé rehabilitační aktivity, cílené aktivity, často do centra přicházejí externisté s připravenými aktivitami pro děti. Během jednoho týdne, kdy děti měly podzimní prázdniny, téměř každý den v ranních hodinách byla naplánovaná akce v podobě vaření s kuchaři z místní restaurace, arterapie, robotika, experimenty a chemické pokusy, dětská zábavná show a další. Na začátku každého dne před příchodem dětí proběhl jistý brainstorming s pracovníky instituce, kde jsme si sdělovaly různé postřehy, plány a cíle či aktivity pro daný den.

Díky této skvělé zkušenosti jsme získaly spoustu odborných kompetencí, které lze při naší práci v sociální oblasti efektivně využít. Obavy o výkon sociálního pracovníka v této oblasti se naprosto vytratil, ba dokonce můžeme říct, že bychom rády pracovaly v podobné nebo stejné instituci! Tato odborná praxe nás velice obohatila o nové vědomosti a dovednosti, dodala nám více odvahy a trpělivosti, která je v sociální práci důležitá. Online jazyková podpora pro nás byla opravdu podporou v anglickém jazyce, ale naprosto nejdůležitější a nejlepší zkušeností byla každodenní komunikace v tomto jazyce. Naprosto všem studentům a absolventům bychom tuhle zkušenost doporučily, nepromarnit svou šanci vyzkoušet něco nezapomenutelného, a tak úžasného jako je nevšední život v jiné zemi.

Mimo jiné jsme se také zúčastnily mezinárodní studentské konference „Teorie a praxe: studentské postřehy“ pod vedením Kolping University of Applied Sciences bohužel celá konference byla online prostřednictvím MS Teams, ale i tak jsme si ji užily. Litevští a zahraniční studenti byli zváni k prezentaci příspěvků v oblastech sociální práce, logistiky, obchodu a cestovního ruchu. Na této konferenci jsme prezentovaly o integraci osob se zdravotním postižením v České republice. I když nervozita a stres hrály svou roli přesto jsme to společně překonaly a užily si pro nás velice zajímavou konferenci v anglickém jazyce.

Naše jazykové schopnosti se posunuly zase o level výše. Život v zahraničí je prostě boží, nelze slovy vyjádřit co to pro nás znamenalo, pobýt tři měsíce v jiné zemi. Bohužel aktuální situace z hlediska koronaviru stále není stabilní, a proto je zde další přísnější omezení, na území státu je vyhlášen lockdown, ale i přesto do posledního dne denní centrum je v provozu.
Teď už nám nezbývá nic jiného než přát tuto stáž všem ostatním studentům a absolventům, ale hlavně užít si poslední chvilky zde v Kaunasu, zabalit kufry, rozloučit se a namířit směr ČESKÁ REPUBLIKA.

Naše cesta započala již 21. prosince, jelikož náš odlet z Vilniusu byl ve velice brzkých hodinách, bylo vhodné si najít ubytování na jednu noc ve Vilniusu. Ubytovaly jsme se v krásném hotelu 5 minut chůzí od letiště. Cesta zpět a loučení se s tímto životem bylo pro nás to nejtěžší, čemu jsme musely za tuto celou zahraniční stáž čelit, i v tomto těžkém období koronavirové pandemie.
Přestože jsme strávily devět hodin ve Varšavě na letišti, celá cesta domů byla naprosto bez komplikací. Po příjezdu domů jsme samozřejmě prošly opět oblíbeným testem na koronavirus, ale hlavně závěrečným jazykovým testem OLS a opravdu jsme se o našem progresu přesvědčily. Naše úroveň anglického jazyka se zlepšila!

Ve středu 6.1. byl nejbližší termín pro uskutečnění pracovní porady s naší vysílající institucí, kterou je Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická, Obchodní akademie, Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola p. o. Most, škola, která nám pomohla splnit si sny! Hlavním předmětem této porady bylo předaní dokumentů plynoucí z této stáže, evaluace a zpětná vazba.